Přejít na navigaci (přeskočit obsah)

prohlídka - kněžiště

planek severní loď hlavní loď jiľní loď kněľiątě sakristie zvonice kaple sv. Kateřiny
exteriér hlavní loď severní loď
jiľní loď kněľiątě sakristie
zvonice kaple sv. Kateřiny okolí chrámu

Po několika stupních je z hlavní lodi přístupný prostor chóru a kněžiště. Boční stěny chóru člení osm párů raně gotických sedilií (výklenkových sedadel) z druhé poloviny 13. století, které jsou díky své bohaté reliéfní výzdobě s rostlinnými motivy jedním z nejcennějších architektonických detailů kouřimského chrámu. Původní účel těchto výklenků dnes není zcela jasný. Ve středověku pravděpodobně sloužily většímu sboru duchovních, který se o slavnostních příležitostech scházel v kouřimském chrámu jako sídle tehdejšího arciděkanátu. V pozdějším období byla tato sedadla užívána jako čestné chórové lavice pro členy městské rady s purkmistrem, rychtářem a dalšími úředníky. Nad sedilemi jsou zavěšeny čtyři obrazy z cyklu Křížové cesty, namalované Ludvíkem Bernardem kolem roku 1860. Stěny pokrývá bohatá dekorativní nástěnná výmalba od Františka Urbana z počátku 20. století.

Historizující balustráda odděluje vlastní prostor kněžiště, v němž se dodnes zachovala řada původních architektonických detailů z druhé poloviny 13. století. Celému interiéru kostela vévodí pseudogotický hlavní oltář z roku 1905, jenž byl podobně jako další části zařízení zhotoven dle návrhu profesora pražské uměleckoprůmyslové školy Jana Kastnera. Oltářní retábl, vycházející ze tvaru středověké archy, nese kromě další řezbářské výzdoby reliéfy s výjevy ze života a mučednické smrti sv. Štěpána. Kastnerovo dílo nahradilo mohutný raně barokní hlavní oltář z doby po roce 1670, který byl bohužel bez ohledu k jeho historické a umělecké hodnotě zničen na počátku 20. století. Vlevo za oltářem se nachází gotické výklenkové sanktuárium (schránka pro úschovu Nejsvětější svátosti) z druhé poloviny 14. století, opatřené bohatě členěným ostěním s původní mřížkou. Témuž účelu později sloužilo honosné arkýřové pastoforium z počátku 16. století, které se připojuje k severní (levé) stěně kněžiště. Kamennou schránku pastoforia, vybavenou opět originálními pozdně gotickými mřížkami, zdobí jemné rostlinné reliéfy s motivem Kristovy tváře. Horní část v podobě složité fiály je novodobým doplňkem z počátku 20. století. Z téže doby pochází i pseudogotické pontifikální křeslo stojící vedle pastoforia. V protilehlé (jižní) stěně se nachází rozměrné dvojdílné sedile z druhé poloviny 13. století, které v minulosti sloužilo jako sedadlo pro kněze konajícího bohoslužbu. V oknech kněžiště jsou osazeny ornamentální vitraje z počátku 20. století, zhotovené pražskou firmou Jana Kryšpína podle návrhu Františka Urbana.

Arkýřové pastoforium z počátku 16. století Detail dvířek arkýřového pastoforia Detail hlavice sloupku sedile Detail reliéfní výzdoby sanktuária Dvojdílné sedile z 2. poloviny 13. století Gotické výklenkové sanktuárium z 2. pol. 14. století Klenba presbytáře Návrh na hlavní oltář z roku 1902 od J. Kastnera. (Okresní archiv Kolín) Osmidílné sedile z 2. poloviny 13. stol. Pseudogotický hlavní oltář z roku 1905 podle návrhu J. Kastnera

Za laskavé poskytnutí fotografií děkujeme J. Beránkovi, J. Kroužilovi, A. Mudrovi, M. Patrnému, R. Šulcovi,
Regonálnímu muzeu v Kolíně a Státnímu okresnímu archivu v Kolíně.
Tento web vznikl za podpory Fondu kultury Středočeského kraje.