prohlídka - jižní loď
Jižní boční loď je opatřena původní raně gotickou žebrovou klenbou, která na rozdíl od klenutí v protilehlé lodi severní spočívá pouze na konzolách s reliéfním dekorem. Dokládá tak skutečnost, že zřejmě vznikla s určitým časovým odstupem až v poslední čtvrtině 13. století.
Pod kruchtou se nachází barokní kropenka z konce 17. století a obraz UKřižování z roku 1694, který pochází z kostela sv. Bartoloměje ve Třebovli, a byl ve druhé polovině 19. století poškozen nekvalitní přemalbou. Na jižní stěně lodi je zavěšena část obrazů Křížové cesty od Ludvíka Bernarda z doby kolem roku 1860. Pod nimi stojí dvě pseudogotické zpovědnice z konce 19. století. Na jedné z nich je zavěšen barokní obraz sv. Antonína Paduánského z poloviny 18. století. Na druhém pilíři je zavěšen drobný lidový obrázek sv. Prokopa, který je pozdně barokní replikou tzv. pravé světcovy podoby ze Sázavského kláštera. V okně naproti třetí arkádě je osazena vitraj s vyobrazením sv. Ludmily a sv. Václava, která byla zhotovena v roce 1932 v pražské dílně Josefa Vlasáka na objednávku rodiny Pleskotovy. Ve východní části jižní lodi se uplatňuje gotický sedlový portál sakristie z poloviny 14. století, v němž jsou osazeny pozdně gotické okované dveře z počátku 16. století. Na jižní stěně podvěží jsou zavěšeny dva obrazy, pocházející z původního vybavení kostela v době před puristickou opravou. Jedná se o raně barokní obraz sv. Barbory ze třetí čtvrtiny 17. století a obraz „Setkání sv. Václava se zlickým knížetem Radslavem“ z doby kolem roku 1800. Na protilehlé severní stěně je zavěšen umělecky hodnotný obraz "Umývání nohou učedníkům" z počátku 18. století, který pochází z bývalého cisterciáckého kláštera v Klášterní Skalici. Je považován za dílo slavného barokního malíře Petra Brandla, avšak bezpečné připsání tohoto autorství bude možné až po provedení restaurátorských prací. V závěru jižní lodi se nachází pseudogotický oltář sv. Jana Nepomuckého z roku 1905, který byl zhotoven v dílně řezbářů Zálešáka a Mráze podle návrhu Jana Kastnera. V menze tohoto oltáře je umístěn Boží hrob s hodnotnou barokní plastikou ležícího Kristova těla, jež byla do Kouřimi přenesena na konci 18. století z karmelitánského kostela sv. Josefa v Praze na Malé Straně. Pravděpodobně se jedná o dílo proslulého sochaře Matouše Václava Jäckela z doby kolem roku 1700. V oknech závěru jižní lodi jsou osazeny ornamentální vitraje z počátku 20. století, vytvořené pražskou firmou Jana Kryšpína podle návrhu Františka Urbana.
